Starověké Řecko 2011
V termínu od 17. do 23. července 2011 se 42
dobrodruhů z naší školy zúčastnilo letní výpravy do Řecka. Nebylo to
však Řecko, jak ho známe dnes. Pohybovali jsme se nejen v prostoru, ale
také v čase, a nakonec se naše výprava ocitla v Řecku v době, kdy mu
ještě vládli bájní bohové Olympu.
Celkem záhy po našem příjezdu se ukázalo, že životní podmínky tamních obyvatel rozhodně nebyly lehké. Bohové neustále dohlíželi na každý pohyb všech, kdo podléhal jejich moci, a to velice důsledně. I nás se jejich vláda dotkla. Pod vedením samotného Dia začalo naše přizpůsobování se době a prostředí, ale také životnímu stylu a morálce. Všichni jsme museli objevit své nejlepší stránky. Prokazovali jsme je v různých soutěžích, které si na nás bohové vymysleli, aby prověřili naši píli, odhodlání, ale také odvahu a mravné chování. Naštěstí nám byli bohové příznivě nakloněni a v mnohém nám pomáhali. Velký dík ale také patří dámám Náhodě a Štěstěně, bez nichž by naše počínání rozhodně nebylo tak úspěšné.
Vzhledem k tomu, že jsme se do Řecka dostali
právě v období příprav na legendární Olympijské hry, bohové trvali i na
tom, abychom zdokonalili svou fyzickou kondici a zvýšili své šance pro
nastávající souboj s místními šampiony. Trénovali jsme běh na krátké,
následně i delší vzdálenosti, což nám bylo jedině k dobru. Pomáhali
chránit vlastními těly průsmyk u Thermopyl, svou chrabrostí jsme
vysvobodili krásnou Euridiku z podsvětí. Setkali jsme se i se Sysifem, a
aby si mohl odpočinout, dělali jsme chvíli jeho těžkou a nikdy nekončící
práci. Řešili jsme záludné hádanky, které nám bohové připravovali a
dokonce jsme se uplatnili při lovu potravy poté, co se v okolních lesích
usídlila Kaledonská svině bohyně Afrodity. Jaký by to však byl trénink,
kdybychom nemuseli zvládnout tradiční olympijské disciplíny. Vrh oštěpem
a koulí nás řádně potrápily, ale nakonec všichni tato náčiní ovládli.
Následoval překážkový běh, a nakonec ti nejzdatnější z nás vyhráli
Maratónský běh a dokázali, že i dnešní lidé v boji se šampióny, bohy a
Štěstěnou mají šanci zvítězit.
Po týdnu se všichni účastníci ve zdraví a pohodě vrátili domů, aby se mohli podělit o své zážitky a vzpomínky se svými bližními, kteří neměli to štěstí účastnit se výpravy s námi. V neposlední řadě však také proto, aby si konečně odpočinuli, dali čas unaveným svalům i myslím na regeneraci a mohli se začít těšit na výpravu, která se uskuteční příští rok. Snad bude stejně podařená a veselá jako letos.
Katka
Mash 2010
Ve dnech 27. 6. – 3. 7. 2010 proběhl tradiční letní tábor pořádaný místní základní školou. Hlavním motivem letošního tábora se stal úspěšný seriál z vojenského nemocničního prostředí, který několik let běžel na obrazovkách našich televizí – Mash.
Účastníci tábora se tedy na jeden týden ocitli v klasickém vojenském výcviku a museli se podřídit rozkazům svých velících důstojníků. V průběhu jednotlivých táborových her získávali různá ocenění v podobě zlatých a stříbrných hvězdiček. Docházelo tak k povyšování a nebo naopak degradaci jednotlivých vojáků. Hodnocen byl nejenom přínos jednotlivce pro každou rotu, ale také chování, úklid ve stanech a chatkách, případně snaha nějakým způsobem vypomoci táboru nebo kamarádům. Hvězdičky byly připevněny na identifikačních kartách, které sloužily jednotlivým účastníkům k prokázání hodnosti. Svobodník, důstojník, seržant – všechny tyto hodnosti vynášely vojákům určitý počet papírových dolarů. Žold mohli o poledním klidu směnit v kantýně „U supa“ za drobné sladkosti, lízátka, tatranky, míčky a další upomínkové předměty.
Počasí nám přálo, a proto jsme využívali blízký rybník k vodním hrátkám a koupání. Vrcholem celého týdne se stala návštěva amerických vojáků v čele s generálem McArthurem. Vojáci představili dětem vojenskou techniku a uniformy. Džípy vybavené veškerým originálním materiálem, dokonce i polní kuchyní, zaujaly nejednoho obdivovatele. Na závěr návštěvy došlo k vyzkoušení jízdních vlastností jednotlivých vozidel. Džípy plně naložené účastníky tábora několikrát obkroužili výcvikovou louku.
V průběhu tábora došlo i na tradiční posezení u ohně. Za tónů kytary jsme oživili i klasickou hru Šáteček. K údivu všech přítomných velících důstojníků došlo na skandování pro pokračování hry. Celodenní výlet do blízké Svratky posloužil několika jedincům, aby doplnili svou výzbroj o kuličkové pistole, kapslovky a další zbraně. Vodní bitva v parném dusnu posloužila k osvěžení a vybití přebytečné energie a byla i zdrojem veliké legrace.
Zvláštní ocenění zaslouží i naše polní kuchyně, která se po celý pobyt starala o naše hladové žaludky, ještě jednou děkujeme. Celým táborem se jako nit táhla soutěž jednotlivých rot. Vítězem se nakonec stali všichni vojíni, kteří dokázali se ctí absolvovat týdenní pobyt v rekreačním středisku DDM Hlinsko ve Svratouchu. Věřím, že všichni byli spokojeni a těším se na příští rok.:)
Putování časem 2009
V polovině července měli žáci naší školy možnost zúčastnit se letního tábora na Svratouchu. Tuto možnost využili žáci, k naší radosti, v hojném počtu. Tábora se zúčastnilo na 56 dětí. Hlavním cílem pobytu na Svratouchu bylo bližší seznámení dětí z různých ročníků, které dalo podmět k utvoření nových přátelství mezi nimi.
Tématem letošního tábora bylo cestování časem. Děti i jejich vedoucí tak měli možnost podívat se do dob dávno minulých. Byli jsme v pravěku, ve starověkém Egyptě, v Řecku za jeho největší slávy, mezi husity i na dvoře Rudolfa II.. Navštívit nás přijel hvězdář z královéhradeckého planetária, s nímž jsme pozorovali Slunce, učili se rozpoznávat souhvězdí na letní obloze a dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o cestování do vesmíru. Různá souhvězdí se rovněž objevovala v šifrách a úkolech, které měli táborníci řešit, aby získali body pro svůj oddíl. Naši malí cestovatelé časem si také osvojovali různé praktické dovednosti, jako byla například znalost morseovky, naučili se pracovat s buzolou, vázat uzly a ti menší i poznávat některé rostliny, které ještě neměli možnost poznat ve škole. Jako na každém správném táboře nechyběla ani řada her, kde děti získávaly body do celotáborové hry, ale hlavně si užily spoustu legrace. Hráli jsme na dojičky krav, sbírali dinosauří vejce, došla řada na oblíbené hranice, i hry odpočinkové a namáhající především rozum, jako bylo například bingo a AZ-kvíz.
Všichni jsme si tábor užili, naučili jsme se spoustu nových věcí a získali nové kamarády. Počasí nám také přálo, můžeme proto říci, že se tábor vydařil po všech stránkách. Už se těšíme na příští rok!
Katka
Letní pirátská dobrodružství (12. – 19.7. 2008)
Jak
už se u nás ve škole stalo dobrým zvykem, vyrážíme vždy o velkých
prázdninách na týdenní táborovou legraci do rekreačního zařízení DDM
Hlinsko ve Svratouchu. Ta letošní byla inspirována příběhem Pirátů z Karibiku.
Po příjezdu do „přístavu“ na nás čekalo šest galér: Poseidon, Sybilla, Černá lebka, Bludný Holanďan, Královna moří a Mahulena. Kapitáni se spravedlivě podělili zhruba o šedesát lodníků a každému přidělili hodnost.
Čekal nás týden plný pirátských dobrodružství při vzájemném měření sil a honbě za pokladem. Na každý den bylo připraveno mnoho soutěží a zábavy, při kterých jsme museli prokázat, že umíme táhnout za jeden provaz a že dokážeme být jeden druhému kamarádem.
Všechny naše činnosti byly po zásluze
odměňovány zlatými dukáty. Mnozí piráti vynikali svými fyzickými
schopnostmi, jiní měli možnost nechat zazářit svůj ostrovtip a tím
získat pro svou galéru nějaký ten dukát navíc. Všechny absolvované
disciplíny byly opředeny různými tajemstvími, šiframi a příběhy, které
bezesporu přispěly k jejich autentičnosti.

Která z galér byla nejlepší už dnes není nijak zvlášť důležité. Důležité je, že jsme měli opět bezvadnou možnost se navzájem trochu více poznat a dali jsme příležitost vzniknout novým přátelstvím, která nám během nového školního roku mohou být užitečná. Ať už ve školních lavicích nebo mimo ně.
Celý táborový příběh je možno si přečíst a prohlédnout na chodbě před kanceláří školy.
Jack Marek Sparrow
Prázdniny 2007
Indiánské léto na Svratouchu
V sobotu 14. července dopoledne se žáci ZŠ Trhová Kamenice vydali na letní tábor do Svratouchu, kde na ně čekala indiánská osada na Wolkerově planině.
Pro všechny táborníky byl připraven bohatý program. Při zahajovacím ceremoniálu hrdě vztyčili indiáni na vrcholu kopce vlajku. Již od prvního dne museli střežit mapu, kterou se jim snažili ukrást bandité. Ochranou ruku nad nimi držel Velký Manitou, který nenechal indiány v nečinnosti, každý den museli členové 7 kmenů hledat jeho extra velkou botu, vyřešit úkol pro bystré hlavy a večer držet hlídku, aby nikdo nemohl ukrást vlajku nebo vyrušit z klidného spánku nic netušící osadníky..
V naší osadě se utábořily tyto kmeny: Aztékové, Mohykáni, Bantuové, Šošoni, Siouxové, Yenkiové a Manituova bota. Každý kmen měl svůj bojový pokřik, který jim dodával sílu při boji s banditi, lovu orlích vajec či tropických motýlů. Dodal jim zajisté i odvahu v soutěži Arizonská pěnice, kde indiánky i indiáni předvedli své pěvecké umění.
Kromě
neodvratitelných bojů museli indiáni zvládnout výrobu kmenových triček,
odchyt a dojení zdivočelých krav. Také navštívili indiánskou školu, kde
se procvičili v uzlování, morseovce, orientaci na mapě, práci s buzolou
a střelbě ze vzduchovky. Své „školní“ zkušenosti pak uplatnili na
indiánské stezce, kde museli předvést i znalosti v poznávání rostlin,
udržení rovnováhy při přecházení klád a přesnost při hodu šiškou na cíl.
Aby „přežili“ sbírali borůvky.
Ale nebojte se, naši indiáni nemuseli pořád je pracovat, bavili se tancem, zpěvem i vtipnými scénkami. Oddechli si při čtení každodenního výtisku místních novin The Daily Telegram i hraní všemožných her. Nálada byla skvělá a tak se ani dětem ani nám dospělým moc nechtělo zpátky do „neindiánské“ reality.
Takže třeba zase za rok…
Za všechny indiánské táborníky
vedoucí Terezka a zdravotnice Irčučuna